|
|
Interakce mezi dietou, mikroby a imunitním systémem střeva a jeho konsekvence pro zánět a nádor
Kejzlarová, Leona ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Smrž, Daniel (oponent)
Řada fyziologických i patologických procesů, včetně přechodu z chronického zánětu v nádor, je ovlivněna komenzálními mikroby. Jejich zastoupení a schopnost produkce aktivních metabolitů ve střevě však závisí na faktorech prostředí, zejména na potravě. Mikroby tento proces mohou ovlivňovat dvojím způsobem, produkcí genotoxických látek, které přímo poškozují epitel a stimulací zánětu. Cílem diplomové práce bylo studium interakce mezi střevní mikrobiotou, stravou a imunitním systémem s následným vlivem na rozvoj kolorektálního karcinomu (CRC) v experimentálním myším modelu. Zvířata byla v průběhu experimentů krmena syntetickými dietami, které obsahovaly normální (17%; KD) anebo zvýšené množství živočišného proteinu (51%; HPD). Dva týdny po nasazení diet byl u zvířat indukován střevní nádor podáním azoxymetanu (AOM) a vyvoláním akutního zánětu pomocí 2% dextran sulfátu sodného v pitné vodě. Při ukončení experimentů bylo zhodnoceno množství nádorů v tlustém střevě a stav imunitní odpovědi ve střevě, mezenteriálních uzlinách a slezině pokusných zvířat. Pro studium vlivu makrofágů byl obdobný experiment provedený u myší, kterým byly v posledních 3 týdnech experimentu depletovány makrofágy pomocí klodronátových liposomů. Studium vlivu cytotoxických T lymfocytů bylo studováno na imunodeficitních myších...
|
|
|
Studium integrace DNA nádorových virů
Frčková, Tereza ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Většina lidí vnímá viry především jako původce nemocí jako je rýma, chřipka nebo COVID-19. Existují ale i viry, které mohou způsobovat nádorová onemocnění. Je známo hned několik způsobů, jak viry přispívají ke vzniku nádorů. V případě lidských papilomavirů a viru Merkelových buněk se jedná o expresi onkogenů kódovaných ve virových genomech. Kromě toho může docházet k integraci viru do hostitelského genomu, což může také přispět k rozvoji karcinogeneze. V této práci byla využita metoda detekce integrované papilomavirové sekvence pomocí polymerázové řetězové reakce (DIPS PCR) pro detekci integračního zlomu u lidských papilomavirů (HPV)-pozitivních buněčných linií odvozených od karcinomu cervixu, klinických vzorků karcinomu v oblasti hlavy a krku asociovaných s HPV a klinických vzorků karcinomu z Merkelových buněk. V případě karcinomu z Merkelových buněk byla metoda DIPS PCR provedena na vzorcích pocházejících z čerstvě zmražené tkáně a z řezů vzorků nádorů zalitých v parafínu. V případě tonsilárních nádorů asociovaných s HPV se jednalo pouze o čerstvě zmraženou tkáň. Pomocí metody DIPS PCR se podařilo detekovat integrační zlomy u vzorků z čerstvě zmražené tkáně i tkáně uchovávané v parafínu. U detekce integračních zlomů genomu HPV byla vyzkoušena nová sada primerů, která byla optimalizována na...
|
|
|
Terapeutické monoklonální protilátky v nádorovém léčbě
Danišová, Terezie
Terapie monoklonálními protilátkami se v posledních letech využívá v klinice stále častěji. Léčba na nich založená má od klasických léčebných postupů, jako je chemoterapie, velkou škálu výhod, mezi které patří například slabší vedlejší účinky. Jejich největší předností je specifita pouze k nádorovým buňkám, nepoškozují okolní zdravé buňky. Záměrem této kompilační práce je shrnout a představit molekulární podstatu vzniku nádorů a procesy, které monoklonální protilátky potlačují, popřípadě stimulují a přispívají tak k zastavení progrese nádoru. Tato kompilační práce podává základní literární přehled o karcinogenezi na molekulární úrovni, jejíž porozumění je nezbytné pro pochopení principů, na kterých fungují monoklonální protilátky, tato práce se v pozdějších kapitolách věnuje monoklonálním protilátkám, mechanismu jejich účinku a technikám jejich produkce.
|
|
|
Knockout isoforem metalothioneinu pomocí metody CRISPR-Cas9 u adherentních tkáňových kultur
Duda, Jakub
Modifikace genomů byly ještě donedávna velmi složité a v některých případech i nemožné, s objevením a popsáním systému CRISPR u prokaryot však přišla řada průlomů, díky nimž byl systém CRISPR modifikován pro užití jakožto nástroj pro editaci genomu u eukaryotických organismů. Genetické modifikace by teoreticky mohly být klíčové při novodobé terapii rakoviny, a tato práce se zaměřuje na proteiny Metalothioneiny, které se v organismech běžně vyskytují a jsou organismu prospěšné (například jakožto inhibitory oxidativního stresu a nebo antioxidanty navazující na sebe těžké kovy), ale podle isoformy a také typu tkáně mohou buďto svou přítomností, nebo absencí zapříčinit rozvoj rakoviny a růst nádorů. Cílem této práce bylo zaměření se na možnost zavedení knock-outu pomocí metody CRISPR/Cas9 u všech isoforem metalothioneinů najednou, a tím ovlivnění jednoho z velmi významných faktorů karcinogeneze. Výsledkem této práce je dosažení knock-outu u isoformy MT3.
|
|
|
Studium integrace DNA nádorových virů
Frčková, Tereza ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Většina lidí vnímá viry především jako původce nemocí jako je rýma, chřipka nebo COVID- 19. Existují ale i viry, které mohou způsobovat nádorová onemocnění. Existuje hned několik způsobů, jak viry přispívají ke vzniku nádorů. V případě lidských papilomavirů a viru Merkelových buněk se jedná o expresi onkogenů kódovaných ve virových genomech. Kromě toho může docházet k integraci viru do hostitelského genomu, což může také přispět k rozvoji karcinogeneze. V této práci byla využita metoda detekce integrované papilomavirové sekvence pomocí polymerázové řetězové reakce (DIPS PCR) pro detekci integračního zlomu u lidských papilomavirů (HPV)-pozitivních buněčných linií odvozených od karcinomu cervixu, klinických vzorků karcinomu v oblasti hlavy a krku asociovaných s HPV a klinických vzorků karcinomu z Merkelových buněk. V případě karcinomu z Merkelových buněk byla metoda DIPS PCR provedena na vzorcích pocházejících z čerstvě zmražené tkáně a z řezů vzorků nádorů zalitých v parafínu. V případě tonsilárních nádorů asociovaných s HPV se jednalo pouze o čerstvě zmraženou tkáň. Pomocí metody DIPS PCR se podařilo detekovat integrační zlomy u vzorků z čerstvě zmražené tkáně i tkáně uchovávané v parafínu. U detekce integračních zlomů genomu HPV byla vyzkoušena nová sada primerů, která byla optimalizována na...
|
|
|
Význam detekce volné cirkulující HPV DNA
Milt, Petr ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou malé, neobalené DNA viry hojně se vyskytující v populaci. Přenáší se sexuálním nebo jiným blízkým kontaktem sliznic a kůže. Papilomaviry mohou vyvolávat vznik bradavic a lézí na kůži a sliznicích. Vysoce-rizikové typy HPV, především HPV 16 a 18, jsou navíc asociované s karcinomy dlaždicových buněk jako je karcinom děložního hrdla, orofaryngeální karcinom a karcinomy vulvy, anu, penisu a vaginy. Včasná detekce a správný odhad rizika rekurencí onemocnění jsou klíčové pro účinnou léčbu. Potenciál v nádorové diagnostice má volná cirkulující DNA, která se z buněk uvolňuje do tělních tekutin. Právě volná cirkulující HPV DNA v krvi pacientů s nádory asociovanými s HPV se v současnosti ukazuje jako slibný a velmi citlivý biomarker, vhodný především pro sledování účinnosti léčby a včasné odhalení rizika rekurence. Klíčová slova: HPV, karcinogeneze, cfDNA, cfHPV DNA, význam detekce, karcinom děložního hrdla, orofaryngeální karcinom
|
|
| |
|
|
Cell response to genotoxic stress-based anti-cancer therapies
Imrichová, Terezie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Rotrekl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá buněčnou odpovědí na genotoxický stres; konkrétně odpovědí na protinádorovou léčbu s genotoxickým mechanismem účinku. Buněčná odpověď může mít některý z následujících průběhů: v případě závažného poškození DNA buňky většinou podstoupí apoptózu nebo vstoupí do senescence. Pokud je poškození méně závažné nebo pokud buňkám nefungují kontrolní mechanismy, mohou tyto pokračovat v buněčném cyklu, ať už s úspěšně opravenou nebo s mutovanou DNA. Díky selekčnímu tlaku se v buňkách hromadí ty mutace, které jim poskytují určitou růstovou výhodu v podmínkách trvajícího genotoxického stresu a buňky se postupně stávají rezistentními. Ve své dizertační práci jsem se zaměřila na několik aspektů celého výše popsaného procesu. V prvním projektu, kterého jsem se zúčastnila, bylo mým úkolem charakterizovat populaci radiorezistentních a anoikis-rezistentních buněk karcinomu prostaty. Tato populace byla získána po ozáření buněk 35 dávkami 2 Gy, což je režim běžně používaný v klinické praxi. Po takovémto ozařovacím procesu se objevila populace buněk s nízkou adhezí, která vykazovala zvýšenou expresi mezenchymálních a kmenových markerů. Nízká adhezivita těchto buněk byla vyvolána signální dráhou proteinu Snail a jejich resistence vůči anoikis byla umožněna díky signalizaci ERK1/2. Zjistili jsme, že po...
|
|
|
Role proteinů APOBEC v karcinogenezi indukované HPV
Frolíková, Daniela ; Šmahelová, Jana (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Katalytické polypeptidy podobné enzymu, který upravuje mRNA pro apolipoprotein B (APOBEC) jsou rodina evolučně konzervovaných cytidin deamináz se schopností vazby a modifikace RNA a/nebo ssDNA. APOBEC1-4 zastávají v buňkách řadu funkcí. Zástupci podrodiny APOBEC3 způsobují restrikci cizorodých nukleových kyselin, retrotranspozonů a virů, včetně lidských papilomavirů (HPV), a mohou přispět k vyčištění infekce. Určité HPV jsou označovány jako onkogenní viry, jelikož jsou schopné prostřednictvím onkoproteinů E5, E6 a E7 indukovat imortalizaci a transformaci buněk epitelu. E6 a E7 mohou také navodit transkripci či bránit degradaci některých APOBEC3. Dochází tak k navyšování jejich hladin v buňkách. APOBEC3 působí rovněž jako buněčné mutátory, jelikož mohou během replikace či transkripce katalyzovat deaminace na dočasně vzniklé ssDNA. Deregulace APOBEC3 způsobená onkoproteiny může k mutagenezi přispět. Tato bakalářská práce se zabývá proteiny APOBEC, jejich aktivací a funkcí během HPV indukované karcinogeneze a zejména rozsahem a důsledky APOBEC3 mutací. Klíčová slova: APOBEC, mutageneze, papilomavirus, onkoproteiny, karcinogeneze
|
|
|
Úloha benzo[a]pyrenu v rozvoji rakovinného bujení
Vaňátková, Petra ; Moserová, Michaela (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
3 ABSTRAKT Rakovina je jedním z nejzávažnějších onemocnění dnešní doby. Rozvoj nádorového bujení je několikastupňovým procesem, při němž účinkem vnitřních a vnějších faktorů dochází k selhání regulačních a obranných mechanismů organismu, a tím k nahromadění vzniklých mutací. Mezi vnější činitele patří vedle biologických a fyzikálních, také chemické karcinogeny. Početnou skupinu chemických karcinogenů tvoří polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedním z nejznámějších a nejstudovanějších je benzo[a]pyren. Při testech na laboratorních zvířatech byly prokázány karcinogenní, mutagenní a teratogenní účinky benzo[a]pyrenu. V případě člověka, je nejvíce dáván do souvislosti s rozvojem rakoviny plic při kouření cigaret. Je jedním z hlavních karcinogenů tabákového kouře. Po jeho inhalaci dochází v organismu biotransformačními pochody k jeho aktivaci za účasti systému enzymů monooxygenáz se smíšenou funkcí. Nejdůležitějšími enzymy podílejícími se na aktivaci benzo[a]pyrenu jsou CYP1A1 a CYP1B1. Oxidací vzniklé reaktivní metabolity jsou schopny tvořit kovaletní adukty s DNA, což vede k tvorbě mutací. Nejvýznamnějším konečným karcinogenním produktem benzo[a]pyrenu je benzo[a]pyren-7,8-dihydrodiol-9,10-epoxid, který může způsobit nevratné změny v molekule DNA. KLÍČOVÁ SLOVA Benzo[a]pyren, cytochrom P450, karcinogeneze,...
|
host ::
RSS.